#Ze života mámy: Opakování je matka moudrosti - nebo ne?!

21.02.2020

Malé děti = malé starosti, velké děti = velké starosti. Tohle moudro mi nedávno pověděla jedna známá a já se tomu jen tak zasmála. Protože jestliže máte malé děti, neumíte si představit, jaké velké starosti můžete mít, až budou velcí. Teď řešíte všechno. Jídlo, spánek, výchovu - správné chování, vystupování, slušnou mluvu. Snažíte se malému dítěti zpestřit den, ať už tím, že vymýšlíte různé akce, chodíte do dětských herniček, jezdíte na výlety, zapisujete je do kroužků atd. Takže jak jakože malé děti - malé starosti žejo? Tohle jsou sakra velké starosti!


O tom, že děti rádi opakují to, co říkají ostatní děti nebo dospělí snad ani nemusím psát. To je jasná věc, ovšem problém se z toho stává, když dítě začne opakovat ta slova, která by neměl a pak je používá do vět, které vycházejí z jejich malých pusinek.
Že je to roztomilé? O tom si povíme...

Čím jsou děti starší, tím jsou "vyčůranější" a chytřejší. Já to nikdy nějak neřešila, vždy jsem si řekla: "bože, no co vždyť je na to ještě malá, ani mi nerozumí". Ovšem smích mě přešel, když jsem vyprávěla historku o tom, jak se pěkně vykakala do nočníku. Samozřejmě jsem (bohužel) nepoužila to slovo "vykakala" ale to trošku vulgárnější - vys*ala. A tak ona teď chodí a všude se naparuje a vychlubuje se každýmu, jak se pěkně vys*rala do nočníčku.

Hahaha. A to je dámy a pánové pouhopouhý začátek. Myslíte si, že je přirozený a vlastně úplně normální převlékat se před dětmi? Nenene. Protože uděláte to jednou a hned vzrostou otázky typu: "co to má tam tatínek?" a vy úplně normálně odpovíte: "holky mají pipinku a kluci ptáčka", ovšem když se zeptá už asi tak po desátý prostě z vás vyletí slovo "pinďour" a toho už se nezbavíte. Takže pak jde na víkend spinkat k babičce a dědovi a ptá se: "dědo, máš taky pinďoura?"...

Potom zažíváte hrozně hezký den se svým dítětem, hrajete si na schovku, pexeso, malujete si, perete se v posteli a ono vám pak udělá nějaký naschválek a v tom popudu řeknete třeba: "Izi, ty seš pipinka" a ejhle problém je zase na světě. Protože náhle je pipinka každá holčička, kterou potkáme. Ve školce (Izi chodí na zvykačku 1x týdně), ve městě, v hracím koutku jsou pipinky, na prolejzkách jsou pipinky v obchodě je sem tam taky nějaká pipinka. A úplně nejlepší je, když sedíme někde na návštěvě a Izi přiběhne a řekne: "mamko, ty seš ale pipinka"...

Takže opakování je matka moudrosti. Klidně opakujte jednu větu stále a stále dokola, klidně ať už vám to leze i krkem, ale stále si za tou větou stůjte ať už vás ta věta žere ze vnitř i z venku :D


Protože pak se jednou prokecnete nebo přeřeknete a bude to v pytli.
To vám radím já... Ale co já vlastně můžu radit. Vždyť já jsem jen obyčejná pipinka...