#Ze života mámy: NOČNÍK - kámoš nebo nepřítel? vol. 2

08.11.2019

Jestliže čtete blog pravidelně, určitě Vám neunikl článek starý cca 5 měsíců, kdy jsem se vykecávala z věčného problému jménem NOČNÍK. Teď tedy, skoro po půl roce, poslušně hlásím, že Izoš konečně začala chodit na záchod. Juchů!


Ano, konečně nastala ta doba, kdy můžu hrdě říct, že Izabelka začala chodit na záchod. Jak se tento zázrak vlastně odehrál? Po pravdě, pomohla ji k tomu pravidelná docházka do školky. 
Když jsme ji tam přihlašovali (někdy během léta), naivně jsme si mysleli, že do října už bude chodit normálně na nočník. Jenže jak víte, nestalo se. A pak nastal říjen a my se báli, že ji do školky nakonec nevezmou, právě kvůli plíně. Naštěstí nám povolili úvodní hodinu a tam tý naší cácorce asi něco blesklo hlavou, protože po příjezdu domů, šla plína dolů!

Yes! Takže je pravda, že si každé dítě k tomu přijde samo. Nesmí se nutit, vydírat, diskutovat. Má svou hlavu, i když o tom někdy pochybujeme (haha). 
Můžete kupovat všechny možný nočníky, tvrdit, že tenhle je lepší než tamten. Mít doma ten nejdražší model, ať hraje či nehraje. Já osobně si myslím, že na nočníku prostě nesejde a ověřila jsem si to sama. Taky jsme koupili nový nočník, "splachovací", růžovej mini záchod a stejně na něj nechodí a chodí rovnou na dospěláckej záchod. A je to fajn a možná i lepší, že ji pak zas nemusíme přeučovat, protože upřímně? Myslím, že si užijem ještě v noci! K tomu ale zase někdy jindy..

Dnes jsem Vás chtěla pobavit jinou historkou..
Když už vaše dítě chodí na záchod, musíte si samozřejmě vytvořit pravidelné návyky, jako například: 
- dojít si před spaním
- dojít si než se jde ven
- dojít si když se prostě chce
- jestli chodit na záchod s hračkou, knížkou nebo ne
- vytvořit z toho hru "kdo se první vyčůrá tak.."

Takže například u nás to máme tak, že než se někam jede, jde se čůrat. Jenže, co dělat, když se prostě nechce. Nic žejo.

Předevčírem jsme jeli do Hornbachu, pro nějaké vánoční cetky a juknout se na potencionální stromeček (vánoční, k zasazení). 
Cesta Jezbořice - HK nám trvá cca 30 minut, když je dobrý provoz. Takže jsem si řekla, že když se ji prostě teď nechce čůrat, určo to na ni přijde tam.
A tak jsme přijeli, procházíme se Hornbachem, už máme všechno vybraný, naskládaný v košíku a připraveni vyrazit k pokladně. 

Když tu najednou mi zmizí dítě. Takže jak blbec letím za ní, co ji asi tak zase rozptýlilo, co nám zřejmě přibude k nákupu. Jenže mladá paní zamířila do oddělení koupelen a záchodů a prostě se chtěla do jednoho z nich vyčůrat. 
Aha, a co teď? Jak ji vysvětlit, že tenhle záchod je tu "jen jako", že do něj se vyčůrat nemůže, že musí na "normální". Samozřejmě scéna na celou prodejnu, protože ona si vybrala zrovinka tenhle záchod. 

Takže z vás začne týct pot, protože vidíte, jak to má na krajíčku, jak se veprostřed prodejny začne svlíkat a křížit nohy. Kouká na vás, jakože "dělej mámo, už to nevydržím" a vy prostě jen stojíte a snažíte se uklidnit a hlavně se proboha nesmát! :D

Nakonec to samozřejmě všechno pochopila a došli jsme na "klasiku". 

Takže ano, věřím, že tohle bude ještě zábava. Tak abych to už uzavřela, NOČNÍK - kámoš nebo nepřítel? - KONEČNĚ KÁMOŠ! 

Krásný pátek a příjemný víkend Vám přeje

Terez&Izoš
@terez_outratova