#Ze života mámy: Mami, je čas jít do školky!

11.10.2019

Krásný pátek! Nastal u vás už ten čas, kdy své dítko ráno zasypáváte pusinkami a vodíte ho do školky? Kdy je vlastně ten správný čas, jak se na to připravit (psychicky i prakticky) a čemu se raději vyvarovat? Na to se mrkneme v dnešním článku.


Poslední dobou se na internetu (instagram, seznam.cz, super.cz) řeší otázka, kdy je ten správný čas (a jestli vůbec je), dát své dítě do školky. Na jedné straně máme maminky, které by své dítě měli doma nejraději do maturity a na druhé máme maminy, které by nejraději daly dítě do jeslí hned, jak začnou chodit. 

Kdy je ten "správný" čas?

Věděli jste ale, že existuje i možnost "mezi"? Je přeci každého rodiče věc, kdy dá své dítě do školky. Nikoho bychom neměli odsuzovat, protože nikdo nezná praktiky, návyky, zvyky, toho druhého. Každý si kope přece na svém..
Někdo má hold doma uplakánka (mamánka), tudíž je jasné, že na školku se tady dá jaksi zapomenout - protože do školky maminky nesmí! :) A co? Je to přeci jedno, v každém případě za výchovu dětí vždy můžou jen rodiče.
A někdo má zase doma raubíře, který prostě potřebuje kolektiv, aby se vyřádil, pohrál si, něco nového se naučil.

Školka nebo kroužek?

Pak jsou tu ale také děti, kteří společnost vyhledávají. Jako například naše Izoš. Je hravá, hodná (v rámci možností :D), šikovná, občas samostatná, ale hlavně je šťastná, když má kolem sebe ostatní děti (je jedno jakého věku, hlavně když si s ní hraje). Proto jsme se rozhodli, ji v jejím věku (28měsíců), přihlásit do školky. 
Není to každodenní školka, jakože ráno ji odvedu a odpoledne si pro ni přijdu. Je to spíš takový kroužek jednou týdně na dvě hoďky. Izík si tam pohraje s ostatními dětmi, namaluje mi obrázek, dá si sváču a na oběd už ji mám doma. 

Maminky citlivky

Dám vám jeden tip: Pokud se rozhodnete pro školku nebo podobný kroužek, připravte se na první hodinu sami. Neříkejte dítěti věty typu: "snad to tam zvládneš", "nebude se ti stýskat?", "neboj, maminka se vrátí", "hlavně nezlob".  Protože to pak dítě začne přemýšlet, jestli nejde někam, kde se mu vlastně vůbec nebude líbit. 
Naopak využívejte vět jako je: "hezky si pohraj", "určitě si najdeš kamarády", "namaluj mi něco hezkého". 

Buďte silní za sebe i za vaše dítě. Protože, pokud budete citlivý (spíše přecitlivělí), dítě to vždy pozná a nikam se mu bez vás nebude chtít. 
Nesmíte se loučit stylem, jakože už nepřijdete. Prostě dejte pusu, řekněte čau a běžte. Věřte mi, že dítě přesně tohle potřebuje. (Ikdyž se vám to třeba nebude moc líbit)

První hodina

Víte, občas se tomu pláči ale prostě nevyhnete. Každý den není perfektní, nesvítí sluníčko, a jednorožci prostě neexistují. 
Když se jedná o první hodinu, je jasné, že nějaké to dítě prostě zapláče. Ono totiž vlastně neví, do čeho jde. Najednou se ocitne na neznámém místě, s neznámými lidmi a dětmi. 
Jenže.. na to člověk kouká tak nějak normálně. Prostě první hodina. Ale, jestliže jste jediní, komu dítě brečí při odchodu, začnou si na vás trošku ukazovat. Pokládají si otázky: "proč asi nechce s nimi domů?", "nejsou divní?".

Nejsme. Jen máme prostě dítě, kterému je ve společnosti dobře, rádo si hraje s ostatními, mazlí se s učitelkami, objevuje nová místa a doma to prostě nemá - kromě toho mazlení. (Asi je ten správný čas, pořídit sourozence).

Na závěr

Nebojte se pro své dítě udělat dobrou věc. Nedejte na názory ostatních. Vy jste jediní, kdo své dítě zná dost dobře na to, abyste odhadli ten správný čas. Pokud uznáte, že není připravené, nespěchejte. Co na tom, že s vámi bude ještě nějaký čas doma. 
Pokud naopak máte doma raubířka nebo kliďase, nebojte se ho do školky dát. Nikdo vás nebude odsuzovat. Jestliže si ale nejste školkou jistí, zkuste se poohlédnout na kroužky, různé rodičovské spolky. Nikde není psaný, že ho/ji musíte přihlásit do školky. 

A nezapomeňte, děláte to pro svoje dítě. Jak si vy sami nastavíte priority a budete je praktikovat, je jen čistě na vás, ale nezapomeňte, že vždy to "odnese" dítě. :)


Krásný víkend

Terez
@terez_outratova